Hodnocení dlouhodobé stability a dopadu remitencí a rozvojové pomoci na udržitelný hospodářský růst v rozvojových zemích

Hodnocení dlouhodobé stability a dopadu remitencí a rozvojové pomoci na udržitelný hospodářský růst v rozvojových zemích

Společně s kolegy z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně jsme publikovali článek jehož hlavním cílem bylo (i) srovnat stabilitu finančních toků přicházejících do ekonomik rozvojových zemí prostřednictvím remitencí nebo oficiální rozvojové pomoci (ODA), a (ii) dopady remitencí a rozvojové pomoci na hospodářský růst těchto ekonomik.

V našem příspěvku analyzujeme dlouhodobou stabilitu a dopad remitencí a oficiální rozvojové pomoci na udržitelný ekonomický růst v rozvojových zemích. Využíváme dvou vzorků dat ze zemí, které byly příjemci pomoci i remitencí v příslušném období. Za prvé, nevyvážené údaje z let 1970 až 2017; to znamená tak, jak se země v datech objevují. Za druhé, vyvážená data, kde jsme vybrali největší možný soubor zemí, pro které existují data bez mezer z let 1970–2017. Tento soubor dat se skládá z 57 zemí za období 1991 až 2017. Na základě lineárních regresních modelů docházíme k závěru, že až do konce 80. let byla výše podpory rozvojové pomoci jako podílu hrubého domácího produktu (HDP) větší než podíl remitencí. Poté se situace změnila a podíl obou finančních toků byl zhruba podobný. Příliv remitencí za sledované období byl stabilnější, než příliv rozvojové pomoci. A rozvojová pomoc (na rozdíl od remitencí) nepřispívala k ekonomickému růstu, pokud vezmeme v úvahu celé období od roku 1970 do roku 2017. Naše výsledky naznačují, že statisticky významný vztah mezi rozvojovou pomocí a hospodářským růstem (měřeno na jednoho obyvatele) lze pozorovat pouze v období od roku 1990 do roku 1999. Ekonomický růst v rozvojových zemích je negativně ovlivněn nejistotou spojenou s toky oficiální rozvojové pomoci a podporou ve všech sledovaných desetiletích. V případě toků remitencí má zvýšená volatilita tendenci negativně přispívat k hospodářskému růstu pouze tehdy, když toky remitencí představují relativně vyšší podíl HDP.

V naší studii se nám naší metodou podařilo odhalit (a potvrdit, co je již dlouhodobě známo z odborné literatury na základě jiné metodologie), že poskytování rozvojové pomoci nemůže přispět k zastavení či zmírnění migračních toků a „vyřešení tzv. migrační krize“, jak se objevuje v politických debatách v poslední době. Efektivní pomoc na místě v rozvojových zemích je důležitá, ale jejích hlavním cílem by mělo zůstat zmírnění chudoby, nikoli migrací obyvatel.

Odkaz na článek

Napsat komentář